Základní škola Štěpánov

Adaptační kurz 6. A (2013)

Hrubá Voda - Smilov 4. - 6. 9. 2013

Ve dnech 4. 9. - 6. 9. se uskutečnil pro žáky šesté třídy adaptační kurz na chatě Severka v Hrubé Vodě – Smilov.

Hlavním smyslem tohoto kurzu bylo – vzájemně se poznat, protože přechodem na 2. stupeň se spojily třídy 5. A a 5. B v jednu třídu 6. A. Program pro děti byl velmi pečlivě připraven, postaraly se o něj Zuzana Šupíková – metodik prevence a Veronika Kavenská – školní psycholog, dohled nad žáky měla p. uč. Zacharová.

Kurzu se zúčastnili i čtyři členové „Rychlé roty“, kteří velmi obětavě pomáhali při soutěžích a v kuchyni.

Děti si užily množství různých aktivit – zaměřených na komunikaci a spolupráci. Vládla mezi nimi přátelská atmosféra a doufám, že jim vydrží co nejdéle a budou mít v budoucnu dobrý kolektiv.

Nelze opomenout i to, že nám přálo počasí, bylo opravdu nádherně.

 

Mgr. Zdeňka Zacharová

 

Dne 4 .9. 2013 se naše třída 6. A zúčastnila pobytu na chatě Severce v Hrubé Vodě na Smilově.

V 7.55 hodin jsme se sešli na vlakovém nádraží ve Štěpánově, kde na nás čekaly paní učitelky. Zanedlouho jsme se rozloučili s rodiči a nasedli do vlaku. Cesta utekla jako voda a nás čekalo veliké dobrodružství v nádherné přírodě.

Cesta k chatě nebyla moc dlouhá a to nás potěšilo. Když jsme dorazili na chatu, byli jsme překvapeni, jak je to tu krásné. Byl tam potůček a velká louka, kde se dalo skotačit. Potom jsme šli na své pokoje, kde jsme si vybalili své věci.

Za chvíli jsme měli kmenovou radu a seznamovali jsme se. Odpoledne jsme hráli na koně a jezdce. Pak nás zase čekala kmenová rada. Místo večeře jsme si museli uvařit guláš v kotlíku, všem se nám moc povedl. Potom jsme se uložili ke spánku.

Na druhý den jsme hráli - hledání obličeje. Večer, když se setmělo, tak pro nás paní učitelky připravily stezku odvahy, kde nás na konci přivítaly africkými hudebními nástroji.

Ráno jsme posnídali a začali uklízet své pokoje. Rozdělili jsme se do skupin a zavázali si jednu ruku, pak nám paní učitelky řekly, abychom postavili co nejvyšší věž. Bylo plno originálních výtvorů. Nakonec jsme si sedli k ohništi a řekli si, jak se nám tu líbilo. Potom jsme nasedli na vlak a jeli domů.

 

Václav Pacák, 6.A